Zpět

„Mikrobiom ovlivňuje naši psychickou pohodu.“ – Rozhovor se zakladatelem Wild and Coco

Proč jste se rozhodl vyrábět produkty zrovna z kokosu?

Před jedenácti lety jsem měl nehodu na motorce v Thajsku. Tehdy už jsem byl takový čistý a přírodně žijící člověk. Odmítl jsem operaci, k čemuž mě vedla moje intuice. Vyléčil jsem se tím, že jsem sedm dní pil kokosovou vodu a meditoval. Takže tehdy jsem se kokosy vyléčil, a tak se mi zapsaly do paměti.

 

Vzpomínáte si na své začátky?

Vše začalo před dvanácti lety. Vyrazil jsem do pouště a dal jsem si tam půst. Měsíc jsem byl v poušti a ten měsíc jsem nejedl. Na konci půstu mi začala fungovat intuice. Tehdy jsem vnímal, že bych měl začít jíst syrovou stravu. Po půstu jsem se vrátil do Česka a začal jsem tady propagovat mezi lidmi čerstvou veganskou stravu. Chvíli mi to vydrželo a založil jsem Freshbedýnky, které dodávaly čerstvé ovoce do pražských domácností. Přestože jsem byl tehdy už skrytý propagátor rostlinné stravy, začali jsme prodávat i maso v bio kvalitě, protože jsme zjistili, že to naši klienti potřebují, aby si u nás mohli plně nakoupit. Po pěti letech jsem z firmy vystoupil.

 

Co následovalo potom?

Poslední věc, kterou jsem s touto firmou udělal, byla, že jsem začal dovážet kokosy. S novým kupujícím jsme se dohodli, že z toho kokos vyčlením a že kokosy začnu dovážet po vlastní ose do vlastní firmy. Takhle vznikla někdy před šesti lety firma Mladý kokos. A před dvěma lety z firmy Mladý kokos vzniklo Wild and Coco.

 

 

Kde jste při vývoji produktů čerpal inspiraci?

Co všechno lze dělat s mladým kokosem, jsem především četl na amerických blozích a inspiroval jsem se na Bali. Třeba to, jakým způsobem lze kokosem nahradit maso. Protože kokos když ogrilujete, tak je to to nejlepší na světě. Ale všechny produkty v zásadě vznikly v mojí hlavě. Třeba kefír vznikl, když jsem byl ve tmě. Tam mi přišla inspirace, že bych měl dělat kefír, tak jsem začal dělat kefír.

 

Když říkáte, jakým způsobem lze kokosem nahradit maso. Jak je to s kokosem a bílkovinami ve srovnání s masem?

Kokos sice nemá tolik bílkovin jako maso. Ale ono ani maso nemá moc kvalitních bílkovin. Když budeme mluvit o bílkovinách, tak potřebuju něco jiného než maso nebo „kokosové maso“. Maso je o tom, jestli mě baví chuťově, ale rozhodně není o tom, jestli z něj mám nějaké živiny. To je právě ten paradox, že maso člověka víc zatěžuje po mnoha stránkách, než co mu dává. Když teď říkám nahradit maso, tak mluvím o tom zážitku. Kokosová dužina se dá připravit jako slanina, na pánvičce nebo se může dát třeba do rizota.

 

Kde tedy získat dobrý zdroj bílkovin?

Je to jen o tom umět si to nastudovat, najít si svůj zdroj, a když se člověk zajímá o to, co jí, tak mu nemusí nic chybět. Já jsem si dlouhou dobu myslel, že hodně dobrý zdroj bílkovin je spirulina, ale existují mnohem lepší zdroje. My máme jeden speciální protein, který se jmenuje Essential protein, ten obsahuje volné aminokyseliny ze zfermentované cizrny. To je nejlepší zdroj bílkovin. Když jsem si dal teď asi šestnáct dní půst a potřeboval jsem nabrat sílu, tak během pár dní byla zase zpátky. Krom bílkovin věc, která je extrémně důležitá, jsou probiotika. A to je to, co jsem zjistil z jogurtů.

 

„Proč jsou důležitá probiotika?“

Proč jsou důležitá probiotika?

Probiotika způsobují to, že zaprvé dokážeme mnohem lépe zpracovávat ovocný cukr, že nám ovoce nevytváří žádné inzulinové špičky.

Zadruhé, že dokážeme velmi dobře zpracovat zeleninovou vlákninu, kterou bakterie rozsekají na zdroj rychlé energie, která podporuje i mozek. Takže de facto energii, kterou získáme z toho, že jíme zeleninu, dokážeme využít a bez těchto bakterií ji prostě jen vyloučíme z těla ven. A ještě umí zahřívat!

Ukazujete lidem i možnosti jak kokos připravit?

Na stránkách Wild and Coco máme recepty. Začali jsme je i točit, dřív jsme je už točili s firmou Mladý kokos.

Jaký máte oblíbený recept?

Například moje oblíbené smoothie se skládá z mladého ječmene, ze zdroje dobré nálady – kakaa, dále je tam maka, což je mimo jiné přírodní afrodiziakum, kamu kamu jako zdroj vitamínu C, omega 3 a nakonec tam ještě přidávám MSM, to je výborný zdroj síry, pomáhá nám vstřebávat živiny a zbavuje tělo toho, co nepotřebuje. Celé to je v kokosové vodě.

 

„Kokosová dužina je velmi prebiotická, to znamená, že vyživuje naše střeva.“

Máte pocit, že zájem o vaše produkty roste?

Rozhodně! Zájem roste velmi rychle, rosteme o 60 % až 100 % meziročně. Cílová skupina jsou lidé, kteří se zajímají o svoje zdraví. Pro nás je důležitý zdravý mikrobiom a lahoda. V našich produktech jsou hlavně živé látky, bakterie, které nám dodají energii. Po jídle tak nepřichází únava jako třeba po knedlíku, ale energizace. Kokosová dužina je velmi prebiotická, to znamená, že vyživuje naše střeva. A protože ve střevu je náš druhý mozek, tak tím dokážeme ovlivnit i to, jak se cítíme. Nebo produkty, které už jsou fermentované jako třeba kokosový kefír, ty jsou ještě účinnější, protože mají v sobě jak probiotika, tak i prebiotika.

 

Na stránkách nabízíte i kokosovou očistu, tu byste doporučil komu?

To je program, který si může objednat každý. Vtělil jsem do toho své nabyté vědomosti. Program je vytvořen na tři, deset nebo jednadvacet dní. Člověk si udělá čas sám na sebe, v podstatě změní svoji stravu, každý den sám sobě věnuje hodinu ze dne navíc. Jinak funguje běžně jako předtím ve svém každodenním životě. Nefunguje to tak, že se zavře na jednadvacet dní někam do kláštera a bude jenom pít kokosy, to ne. Jenom si ve svém běžném životě na sebe udělá o trošku víc času a naučí se, jak žít líp. Ta síla je podle mě v tom, že život žijeme skvěle tady a teď. Většina lidí si udělá očistu někde, jedou třeba do Thajska, pak se vrátí a jsou tady zoufalí. Protože se vrátili do těch kolejí a ve chvíli, kdy si člověk tu očistu zažije tady v každodenním životě, implementuje různé techniky do svého života, tak potom dokáže dlouhodobě žít líp. A to je pro mě to důležité, abych neprovedl lidi jen nějakou euforií „jé teď bude všechno skvělý“.

 

Je potřeba se na očistu předem nějak připravit? Vyřadit nějaké potraviny a podobně?

Detox je udělaný tak, aby ho člověk mohl začít ze dne na den. Doporučujeme třeba u třídenního detoxu pátek, sobotu, neděli, to je ideální čas, pokud má člověk o víkendu volno. A ten jednadvacetidenní program je dělaný úplně jinak. Je mnohem hlubší a jemnější. Prvních sedm dní postupně člověk omezuje běžná jídla, je k tomu veden. Potom sedm dní pije jen kokosovou vodu a dalších sedm dní zase postupně přidává jídla.

 


 

 

„Podle mě jsou nejdůležitější fermentované potraviny.“

Je program postaven tak, aby ho každý vydržel? 

Určitě to někdo nevydrží. To je všechno o psychice. Naše psychika chce jíst, protože je zvyklá, že po jídle přichází utlumení negativních emocí. Hodně lidí jí právě proto, aby utlumili negativní emoce. A když si tohle uvědomíme, tak máme možnost se z toho bludného kruhu dostat ven.

 

Co je podle Vás ve stravování nejdůležitější a jaký produkt, který nabízíte, máte nejradši?

Podle mě jsou nejdůležitější fermentované potraviny. Nejradši mám symbiotický kokosový jogurt, jedl jsem ho 6 měsíců v kuse a zásadně mi to změnilo to, jak jsem se cítil. Zlepšil mi imunitu, začal jsem mít mnohem větší odolnost proti chladu. To byl mimochodem můj velký problém, protože když jsem jedl syrovou stravu, tak mi byla hodně často zima na končetiny. A teď jsem se tím najednou začal ohřívat. V tu dobu jsem se otužoval a výrazně se prohloubily moje schopnosti otužování. Začalo se mi dařit třeba to, že jsem dvacet minut plaval v ledové vodě. Předtím jsem tam šel na dvě minuty a mrznul jsem a najednou jsem dvacet minut plaval. Takové věci se mi děly a začal jsem mít mentální jasnost, která je spojená s tím, že tělo začne mnohem líp pracovat s cukry a tuky. Cukry začne zpracovávat intenzivněji díky bakteriím. Bakterie je různě požírají a tak. A naopak tuky začne krájet na energii a vytvářet z toho potravu pro mozek. A to taky dělají bakterie. Dělá to to střevo. A tím, jak se mi začalo měnit střevo, tak jsem se začal cítit emočně stabilněji a mentálně jasněji.

 

Jak dlouho už se takhle cítíte?

Už je to asi 4 roky, co jsem na to přišel. Začali jsme dělat balíčky, aby si lidé mohli dělat kokosový jogurt doma sami. Zprostředkováváme probiotika, dužinu a kokosovou vodu. O rok a půl později jsme začali jogurty oficiálně prodávat.  A pak k tomu přibyl kefír, který třeba moje žena snídá už dva roky. Dává si to s granolou, kterou máme poměrně nově.

 

V čem je vaše granola jiná?

Je to kokosová granola, která je úplně bez obilovin, je to čokoláda a maka, ty jsou fermentované díky kokosové vodě, která má v sobě přirozený cukr, ten je všechen vyfermentovaný, tzn. sežraný bakteriemi, takže je tam nula cukru.

 

 

„To, že kokos tady neroste, je pravda. Ale tak stejně i káva nebo čokoláda, všechno to ale může být udržitelné.“

Jak řešíte udržitelnost a odkud dovážíte kokosy?

Udržitelnost řešíme hodně. Je to pro nás zásadní téma. Máme tři příběhy, kterými vytváříme udržitelnost. Jeden příběh je udržitelnost pro nás pro lidi. To, co my jíme, tak nám vytváří přátele v našich střevech. To je udržitelné pro nás, nejsme potom unavení a ve chvíli, kdy na někoho prskneme, tak na něj prskáme zdravé bakterie. To je hodně důležitá udržitelnost, ale pořád to není udržitelnost, na kterou se lidi ptají.

 

A ta udržitelnost, na kterou se lidé ptají?

Tady začíná druhý příběh. My si všechny produkty od začátku až do konce nacházíme sami, vyvíjíme, vymýšlíme, až po to, že je dodáváme, balíme, zajišťujeme logistiku. Tím pádem máme kontrolu nad vším, co se děje. Díky tomu se dostáváme k poslední úrovni udržitelnosti, a to je ta, která lidi hlavně zajímá. Naše kokosy pěstujeme na malých farmách v Thajsku. Jsou to všechno bioplantáže a vypadají zásadně jinak než jako takové ty velké plantáže, kdy se zničí prales a místo toho se pěstuje palmový nebo kokosový olej.

 

Jak vypadají bioplantáže?

Jsou to přírodní malé plantáže, které jsem sám osobně navštívil, teď jsme z nich dokonce natočili video. Ale kromě toho, že kokosy pěstujeme na bioplantážích, tak sponzorujeme Indonéský prales – výkup indonéského pralesa, aby se v něm udržovala přirozená flóra a fauna, aby tam nechodili pytláci a aby se nevykácel – Prales dětem. Dáváme to takhle dohromady. Na jedné straně máme bioplantáže, na druhé máme prales. A to je začátek a konec naší udržitelnosti.

 

Co ta logistika? Přece jen plantáže nemáte tady v Česku.

Do Evropy dovážíme kokos lodí, která používá devětkrát míň síry, než kolik se používalo dřív běžně, takže máme ekologickou lodní dopravu. Z přístavu to k nám dovážíme vlakem. Všechno u nás zpracováváme do sklenic. A dodáváme produkty dopravou, která umožňuje zpětný odběr obalů. To, že kokos tady neroste, je pravda. Ale tak stejně i káva nebo čokoláda, všechno to ale může být udržitelné. Stejně tak my jsme udržitelní s kokosem. Abych to shrnul, my jsme udržitelní hodně.

 

Kokosový olej dovážíte také z Thajska?

Ten ne. Kokosový olej dovážíme z Filipín, z místa, kde je podle nás nejlepší, má nejlepší aroma a vyrábí se za studena.

 

 

„Člověk pije týden kokosovou vodu, přidává si do toho třeba trochu mladého ječmene nebo probiotika, kefír, někdo si k tomu přidává MSM. A za ten týden se člověk zároveň zklidní i oživí.“

Máte momentálně v nabídce nějaké novinky?

Teď dodáváme nově i mražené ovoce v biokvalitě – jahody, divoké lesní borůvky. To jsme dlouho připravovali. Dodáváme je v recyklovatelných pytlíkách, ale plánujeme, že budeme mít kompostovatelné pytlíky. Teď jsme objevili prvního výrobce, který by měl splňovat naše kritéria pro kompostovatelné pytlíky pro mražené zboží. Protože samozřejmě v mrazáku kompostovatelný pytlík dostává docela zabrat. Ale teď už možná máme řešení.

 

Věnuje se někdo stejným produktům v České republice?

Produkty jako jsou naše už nikdo další v České republice nenabízí, nejspíš ani v celé Evropě. Dodáváme krom České republiky na Slovensko a do Německa. Momentálně jde jen o to se dokázat všude dostat. Což znamená toho hodně vyrobit a rozvést správně a rychle, protože ty věci jsou chlazené a mají omezenou trvanlivost. A pak to potřebujeme správně komunikovat, co to je a proč to stojí, kolik to stojí. Jakmile vyřešíme tyto bariéry, tak můžeme být v celé Evropě, takže budoucnost je zdárná.

 

Máte přehled, co se prodává nejvíce?

Jogurty a kefíry. Fermentované výrobky tvoří polovinu našich prodejů. Pak ještě kokosová voda. Prodáváme panenskou kokosovou vodu, to jsme jediní v Evropě. Ona je nepasterizovaná, obsahuje obrovskou nálož polyfenolů, což jsou antioxidanty, a těmi člověka čistí, detoxikuje a zároveň ho harmonizuje, zbavuje člověka stresu. Proto na tom máme postavený detox. Člověk pije týden kokosovou vodu, přidává si do toho třeba trochu mladého ječmene nebo probiotika, kefír, někdo si k tomu přidává MSM. A za ten týden se člověk zároveň zklidní i oživí.

 

Krom programu nabízíte na stránkách akce, ty probíhají jak?

Dřív jsme s Mladým kokosem dělali kokosové párty. Dnes s Wild and Coco děláme zážitkové večery, které jsou spojené s povídáním o kvalitním životním stylu. Děláme to pro firmy, pro veřejnost. Minulý rok jsme dělali jen dvě, ale letos jich bude víc. Ve chvíli, kdy budeme mít termín, tak bude akce i na eshopu.

 

Chystáte nějaké další novinky?

Chystáme jich hodně, třeba kokosovou majonézu. Nyní propagujeme snídaňové misky, ukazujeme lidem, jak si můžou dělat bohaté snídaně. Od ledna k tomu začneme propagovat slané misky. Máme jednoho výrobce tempehů z Německa, který dělá třeba hrachový tempech. Tempeh je mimochodem skvělý zdroj bílkovin. Tento výrobce je dělá z různých surovin, například z rýže nebo fazolí, ne jen ze sóji, která pro většinu lidí není zdravá. I když u ní dost záleží na způsobu úpravy, v tempehu je zrovna skvělá, protože tam je zfermentovaná. A to budeme od ledna prodávat. Začneme podporovat slaná jídla. Na jaře začneme podporovat očistu a v létě budeme mít probiotickou zmrzlinu.

 

Nikdy jste si neřekl „tohle nepůjde, tohle lidi kupovat nebudou“?

Ale jo, všechno není jen o intuici. Používám i rozum, ten to občas říká. Ale intuice jednoznačně říkala „takhle to bude“. Tak jsem v tom rozumu musel začít hledat cesty, jak to udělat, aby to fungovalo.

 

Přišly nějaké zásadní překážky?

Přišly obrovské překážky. Já jsem v životě zažil tři těžké úrazy. Při prvním z nich jsem málem zemřel, při druhém jsem málem zemřel a při třetím jsem málem zemřel. Díky tomu už pro mě není v životě nic překážka, uvědomil jsem si, že všechno je to hra.