Zpět

Veronika Allister a pár biohackerských tipů na spokojenější bytí

Veronika se svým Systers týmem šíří osvětu o optimalizaci ženského zdraví a ženském biohackingu. Pojďme si na začátek a slovy Systers shrnout, co to biohacking vlastně je: 

Jde o komplexní soubor technik, suplementů, sebeměření, funkční stravy, dlouhodobých návyků a dalších strategií pro optimalizaci lidské biologie. Můžeme ho vnímat jako nadstavbu zdravého životního stylu, která je pro každého velmi individuální. Biohacking navrací člověka k rovnováze a odolnosti a umožňuje mu prožít kvalitní život. 

Zdroj: Často kladené otázky k Akademii Systers

Veronika Allister, zakladatelka společnosti Systers

Nový rok často spouští vlnu různých doporučení na to, co dělat jinak, lépe, více... Veroniko, když se na to podíváš z hlediska biohackingu: co podle tebe naopak raději nedělat?

Nevrhnout se do všeho po hlavě a najednou, ale naopak si pomalu a postupně vytvořit svůj systém návyků, které jsou stabilní a budou vás dlouho doprovázet. O takovýto systém se pak můžete kdykoliv opřít. 

Jak si optimalizovat svůj denní režim a posunout tak své prožívání dnů lepším směrem? Co bys doporučila začínajícím?

Pro člověka je nejdůležitější první hodina po probuzení a to hlavně z pohledu epigenetiky. Začněte proto jakýmkoliv prospěšným ranním rituálem, který nastartuje váš den a bude podporovat další sérii dobrých návyků.

To, jaké dáváte vstupy a informace svému tělu a mysli hodinu po probuzení má na prožívání dnů velký vliv. 

Já osobně si dávám ráno, hned jak otevřu oči, pár hlubokých nádechů a výdechů. Pak dám tělu signál, že je den – buď vyjdu na slunce nebo si dám fotobiomodulaci (terapii infračerveným světlem)*. Následně provedu hygienu a začnu se hýbat, meditovat, saunovat nebo cokoliv dalšího, co je investicí čistě do mě. Můj den je pak úplně jiný, než když hned vyletím z postele a nastoupím do auta.

Jaký máš názor na probiotika?

Můj osobní názor je, že pole střevního mikrobiomu je stále velmi neprozkoumanou oblastí a spíš toho více nevíme, než víme. Hlavní mikrobiální hra probíhá v tlustém střevě a každé střevo je zcela individuální. Takže probiotika jsou určitě fajn, ale je to jen začátek. Budoucnost vidím v kombinaci probiotik, prebiotik a postbiotik.

TIP WILD & COCO:
Dopřejte si 3měsíční kúru s našimi Superhumans Symbiotics a osídlete svůj mikrobiom tím nejzdravějším bakteriálním obyvatelskem, které podpoří celkovou vitalitu těla.

Superhuman Symbiotics WILD & COCO

Třetí modul vaší Akademie ženského biohackingu je o právě mikrobiomu. Jak velkou část naší psychiky, podle tebe, tvoří a ovlivňuje střevní mikrobiom?

Střevní mikrobiom je pro člověka a lidskou psychiku naprosto klíčový. Pokud máme zdravá střeva, zvyšuje se šance, že budeme mít i zdravý mozek. Ne vše se ale dá vyřešit stravou a to skrze humus v půdě, který není tak rozmanitý, jako dřív a nedává plodinám takovou výživu. Péče o mikrobiom je ale na každém z nás a je potřeba se nebát experimentovat.

Skoro všichni už dnes tuší, se stres je největší zabiják. Ty sama se tomuto tématu věnuješ na svých webinářích a dalších kanálech. Myslíš si však, že je stresu věnován dostatek pozornosti také napříč českou společností ?

Myslím, že jako společnost si stále více uvědomujeme, jak moc nás moderní způsob života ovlivňuje. Je stále více lidí, kteří se začínají zajímat o své zdraví, o snižování stresu a zvyšování odolnosti. Nicméně komunity kolem Systers, WILD & COCO a dalších brandů, zabývajících se vědomým přístupem k životu a zdraví, jsou stále jen zlomkem společnosti. Většina lidí stres, stresory z prostředí a jídla stále ignorují nebo si je ani neuvědomují.

Veru, může být biohacking pomocníkem i pro ty, kteří si suplementy a superfoods nemohou dovolit?

Biohacking je pro každého, kdo je připraven převzít zodpovědnost za své zdraví a nebojí se experimentovat a dělat chyby. Základní stavební kameny této disciplíny jsou zdarma: otužování, dýchací techniky, meditace, pohyb, dodržování svého cirkadiánního rytmu a další podobné návyky.

Superfood a suplementy už jsou nadstandard. Sama však doufám a přeji si, aby se u nás, například jako v Rakousku nebo ve Švýcarsku, stal tento nadstandard něčím, co je pro nás zcela přirozené.